Přemýšlím o tom, jak tuto sekci začít. Nemohu zapomenout, jak jsem se z velkým
kníračem setkal poprvé. Bylo to ještě v dobách socialistického státu, když jsem byl ještě jako malý
kluk na prvomájovém průvodu.Vždy jsem čekal na členy svazarmu a to na kynology.
Tam jsem porvé viděl velkého černého knírače .Hned jsem věděl ,že takového psa bych chtěl mít.
Pamatuji si, jak tam převyšoval ostatní psy a to svou ušlechtilou a statnou postavou.
Pro mne to byl prostě šlechtic. Od té doby uplynulo mnoho let než jsem si své klukovské přání mohl splnit a pořídit si knírače. V době ,kdy jsem dostavěl náš nový domov, jsem samozřejmně začal poohlížet po mém dávném snu. Volba padla na chovatelskou stanici Radinie od,které jsem si přivezl psa Ikaros Radinie.

Od té doby jsem se aktivně zapojil do radostí ale i strastí sportovní kynologie a musím říct,že mi to Ikárek ze začátku vůbec neulehčoval.Skrotit jeho nezkrotný temperament byl i pro pokročilé kynology oříšek s velmi tvrdou skořápkou. Mezi tím jsem začal navštěvovat kynologické cvičiště ZKO Planá u Mariánských Lázní, kde jsme po malých nezdarech složily zatím zkoušky z výkonu ZM,ZVV1 a rádi bychom s Ikárkem pokračovali. A protože jsem člověk ctižádostivý nezůstalo jen u psa a pořídil jsem Ikarovi kamarádku od Ruské chovatelské stanice Gentli Born Roxana po velmi úspěšných rodičích a to ve světovém měřítku!

Kniha návštěv